Rodina, přátelé a kolegové se znovu sešli, aby uctili památku legendárního baletního mistra Vlastimila Harapese. Část jeho ostatků byla během pietního aktu slavnostně uložena do nového hrobu na pražském Vyšehradě. Významný umělec, který zemřel ve věku 77 let, by letos oslavil osmdesáté narozeniny.
Za myšlenkou vytvořit Harapesovi místo posledního odpočinku právě na Vyšehradě stála jeho dlouholetá kolegyně a blízká přítelkyně Renata Sabongui. Nápad se v ní zrodil už během posledního rozloučení v Národním divadle, kde držela čestnou stráž u rakve. Tehdy si uvědomila, že osobnost jeho významu by měla mít důstojné místo také mezi dalšími velikány české kultury.
K uskutečnění plánu byl nezbytný souhlas Harapesovy rodiny, která s návrhem souhlasila. Na pietní událost proto dorazili také tanečníkovi příbuzní. Sabongui následně celým aktem provázela a neskrývala radost, že se dlouho připravovaný záměr podařilo dokončit.
Mezi očekávanými hosty měla být také herečka Marta Vančurová, Harapesova filmová a divadelní kolegyně. Nakonec se však ze zdravotních důvodů omluvila. Obávala se, že by vysoké teploty fyzicky nezvládla, a přiznala také, že by pro ni byla událost mimořádně náročná po psychické stránce.
Přesto nechtěla zůstat úplně stranou. Renatě Sabongui nadiktovala osobní vzkaz, v němž promluvila o loučení, lásce, vzpomínkách a bolesti, která se může proměnit v píseň. Její slova se stala jedním z nejsilnějších okamžiků pietního setkání a připomněla hluboké pouto, které mezi oběma umělci existovalo.
Nový náhrobek vznikl z prachatického dioritu a vytvořil jej akademický sochař Jaroslav Urbánek. Součástí pietního místa je také neobvyklý detail – speciální krmítko s vodou pro ptáky. Podle organizátorů jde o prvek, který dosud na žádném jiném hrobě na vyšehradském hřbitově nebyl.
Ne všechny Harapesovy ostatky jsou však uloženy v Praze. První část jeho popela spočinula v Droužkovicích na Chomutovsku, kde vyrůstal jako jediný syn mezi sedmi dětmi. Tamní náhrobek, který vybraly jeho neteře, zdobí umělcův charakteristický podpis.
Vlastimil Harapes tak má nyní dvě místa posledního odpočinku, z nichž každé připomíná jinou část jeho života. Droužkovice představují jeho rodinné kořeny, zatímco Vyšehrad symbolizuje mimořádnou uměleckou kariéru a stopu, kterou zanechal v českém baletu, divadle i filmu.
